Suffolk

Plemeno, cíl chovu

Historie plemene

Chovný cíl

Exteriér, plemenný standard

 

Plemeno, cíl chovu

farma

Anglické polojemnovlnné černohlavé masné plemeno ovcí s krátkou vlnou. Pro své dobré užitkové vlastnosti se hodí k užitkovému křížení téměř se všemi plemeny. Ovce jsou vhodné pro oplůtkový i jiné způsoby pastvy, včetně celoročních pastevních systémů. Plemeno je celosvětově rozšířeno, vyskytují se různé typy s rozdílným tělesným rámcem i zbarvením (anglický, americký, německý, australský apod.) V ČR se běžně využívá k užitkovému křížení již 30 let.

C í l  c h o v u  : Produkce chovných beranů pro účely užitkového křížení v terminální otcovské pozici ve všech hybridizačních programech ovcí pro produkci těžkých výborně osvalených jatečných jehňat s velmi dobrou kvalitou masa. Pro tento účel může být využit díky celoroční výrazné pohlavní aktivitě beranů.

 

 

Historie plemene

farma

Plemeno suffolk vzniklo jako výsledek křížení beranů sothdown s norfolskými ovcemi. Produkt tohoto spojení měl jednoznačně výrazně lepší užitkové vlastnosti, než byla obě výchozí plemena.

Southdown byl v roce 1930 popisován jako „velká ovce bez rohů, tmavé hlavy a končetin, s jemnými kostmi a dlouhými malými krky“. Měl poněkud hůře osvalené plece; nicméně jejich nasazení bylo dobré, výrazněji byl osvalen hřbet a kýty. Právě od starých původních britských southdownů odvozuje svojí zmasilost a kvalitu vlny dnešní suffolk.

Norfolské ovce, dnes vzácné plemeno, byly drsnými a tvrdými ovcemi. Měly černou hlavu, obě pohlaví byla rohatá. Pocházejí z náhorních plošin Suffolku, Norfolku a Cambridge, kde je velmi drsné podnebí a špatná kvalita pastevního porostu. V této suché, chladné a větrné oblast se norfolské ovce adaptovaly k dlouhým přesunům za pastvou vývinem svalnatého těla. Tehdejší popis naznačuje: „jejich údy jsou dlouhé a svalnaté, jejich těla jsou dlouhá a jejich obecný tvar naznačuje aktivitu a sílu.“ Toto plemeno začalo být brzy velmi ceněno farmáři i řezníky. Tehdejším ovčákům ale vadily jejich dlouhé končetiny a menší stupeň osvalení. Všimli si, že u kříženců southdown a norfolka byla redukována řada nedostatků obou výchozích plemen. Tak vznikl další ráz ovcí, z kterého se vytvořilo nové plemeno – dnešní suffolk.

V roce 1886 byla v Anglii založena English Suffolk Society, která začala registrovat chovná zvířata a určovat další vývoj plemene. Díky pečlivému výběru a tvrdé selekci, prováděné anglickými farmáři, si suffolk udržel původní dobré vlastnosti obou výchozích plemen. Vzniklo tak plemeno špičkové masné užitkovosti a výborných mateřských vlastností, které je ale současně odolné, klidné a nenáročné.

 

 

Chovný cíl

 

M a s n á   u ž i  t k o v o s t  j e h ň a t
Hmotnost jehňat při narození: 5,00 kg – 5,50 kg jedináčci,
4,00 kg – 4,50 kg vícečetná jehňata.
Hmotnost jehňat ve 100 dnech: 50,0 kg    (bez rozdílu četnosti vrhu).
Hmotnost jehňat v 180 dnech : 70,0 kg
Prům. denní přír. jeh. do stáří 100 dní: 400 – 450 g
Výsledky kontroly dědičnosti ve 100 dnech stáří:
výška MLD 35 – 40 mm
výška hřbetního tuku do 5 mm
subjektivní zmasilost 4,5 až 5 bodů
Jatečný rozbor ve 120 dnech stáří jehňat :
výtěžnost 50 – 52 %
hmotnost jatečně oprac. trupu 24 – 28 kg
výška bederního loje do 2 mm
plocha MLD 20 cm2
podíl masa 49%
z toho podíl kýty a hřbetu 55%
podíl loje do 5 %

 

R e p r o d u k c e   b a h n i c

jedno bahnění za jeden rok

dobré zabřezávání (obahnění stáda v průběhu 3 týdnů)

p l o d n o s t  na obahněnou bahnici:               180 %

plodnost na bahnici základního stáda:           160 %

ztráty v odchovu do 70 dní:                                 do 5 %

průměrný odchov na 1 bahnici za rok:             1,70

prům. množství vyrobeného masa*):              85 kg

velmi dobré mateřské vlastnosti bahnic

velmi dobrá mléčnost bahnic

*) na jednu bahnici za rok při porážkové hmotnosti jehňat 50 kg

 

P r o d u k c e   v l n y

průměrná roční střiž potní vlny na bahnici: 3,0 – 3,5 kg,

sortiment vlny B – C,

výtěžnost vlny  50 – 55 %

střední jemnost 25 – 33 μm

přirozená roční délka 7- 9 cm

Ostatní charakteristika

odolnost zevním podmínkám prostředí,

dobré zdraví, bez projevu nebo nosičství genetických vad,

klidná a vyrovnaná povaha,

chodivost ovcí,

dlouhověkost,

dobrá pastevní schopnost v průběhu pastevní sezóny,

pohlavní aktivita beranů v průběhu celého roku,

genetická odolnost ke scrapie – cíl šlechtění genotyp ARR/ARR.
 

 

Exteriér, plemenný standard

Rámecs t ř e d n í , d l o u h é  tělesné stavby.

Zbarvení: jehňata se rodí v barvě černé a postupně u nich do půl roku života vyběluje vlna. U dospělých zvířat zůstávají neovlněné a černé hlava a končetiny po zápěstí a po zánartí.

Hlava: černá bez obrůstu vlnou, s výrazným oddělením od ovlněného krku, zásadně bezrohá, oko tmavé, zvláště u beranů s výrazným klabonosem, s pravidelně utvářenými čelistmi, bez vad skusu, nepřípustné jsou různé odstíny hnědé nebo bílé znaky a rohy nebo rohové útvary a vady skusu, zejména podkus přesahující 0,5 cm nebo předkus přesahující 1 cm.

Krk: u bahnic středně dlouhý, dobře osvalený, u beranů kratší, výrazně osvalený.

Hrudník: válcovitý, hluboký, široký a dostatečně prostorný.

Plec: dlouhá, strmější a výrazně osvalená.

Kohoutek: nevýrazný, krytý dobře vyvinutým kápovým svalem.

Hřbet: dlouhý, rovný, široký a výrazně osvalený.

Bedra: nevýrazná a dobře osvalená.

Záď: kvadratická, dlouhá, mírně skloněná, v sedacích hrbolech široká a výrazně osvalená.

Výrazně osvalené kýty, včetně dobře utvářené a výrazně osvalené vnitřní kýty.

Končetiny : široce postavené silné končetiny, po zápěstí a zánartí černé, bez obrůstu vlnou, s tmavou rohovinou sevřených paznehtů, pevné, silné a dobře utvářené spěnky, nepřípustné jsou různé vady postoje končetin s výjimkou měkké spěnky, nepřípustné jsou různé odstíny hnědé nebo bílé znaky.          

Vlna: bílá s určitým podílem množstvím černého chlupu, přirozené délky 7 až 10 cm, polojemná, sortiment B – C. Neovlněny zůstávají hlava a končetiny po zápěstí a po zánartí. Na břichu je vlna horší kvality, ale břicho zůstává obrostlé vlnou.

 

 

Tělesná stavba a pohlavní výraz: výrazně vyjadřují pohlavní dimorfismus.

Tělesné rozměry:                                         bahnice                                       berani

Kohoutková výška:                                           70 cm                                        80 cm

Výška v kříži:                                                     68 cm                                         78 cm

Délka těla:                                                        100 cm                                       110 cm

Obvod hrudníku:                                            130 cm                                       150 cm

Obvod metakarpu:                                           12 cm                                          15 cm

Obvod metatarzu:                                           15 cm                                           20 cm

Hmotnost:                                           85 kg (60 – 100 kg)                 120 kg (90 – 160 kg)

(ve stáří tělesné dospělosti – tj. v 15 až 18 měsících)

Konstituce pevná

Kondice chovná

 

Vyřazující vady:

  • Tříselná kýla.
  • Bílé odznaky na černých neovlněných částech těla.
  • Vnější morfologické vady pochvy.

 

Diskriminující vady:

  • Různé vady končetin s výjimkou měkké spěnky.
  • Ploché, malé nebo extrémně měkké spěnky.
  • Předkus přesahující 1 cm, podkus přesahující 0,5 cm.
  • Příliš velké nebo špatně posazené nebo formované struky.
  • Malý obvod hrudníku.
  • Vady víček (ektropium, entropium).
  • Velké množství černého vlasu v rouně.

DOMŮ

Navštivte náš Facebook